close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Povsti z čech moravy a slezka

3. ledna 2008 v 20:11 | Verča |  Knihy-INFO
Obálka titulu Pověsti z Čech, Moravy a SlezskaNapsal:Vladimír Hulpach
UKÁZKA STRÁNEK:
Pověsti z Čech, Moravy a Slezska představuje malým i velkým Vladimír Hulpach, který se již po mnoho let věnuje sběru, studiu a literárnímu zpracování lidových pohádek, pověstí a bájí. Autorem několika pražských legend je Václav Cibula. Působivými ilustracemi text doprovodil Václav Kabát.
Kniha je rozdělena do tří oddílů - Za časů bájných a nejstarších, Za doby střední a Za doby nové - a přináší nespočet veselých i vážných příběhů, v nichž se čtenář setká s Pánem Ježíšem, Jidášem i svatým Ivanem, s praotcem Čechem, Šemíkem i Durynkem, s Perchtou z Rožmberka, bratrem Palečkem i Albrechtem z Valdštejna, ale i s Krakonošem či věčným poutníkem, o všech těch skřítcích, světýlkách, hastrmanech a pekelnících ani nemluvě...

Ukázka z textu

Ale když táhlo k půlnoci, velitel se zničehonic probudil a co nevidí: U každého lůžka stála překrásná panenka. Tu v šatech růžových, tam v modrých, jinde zase v dlouhých zelených, jako by se právě k tanci nastrojily, a ta v bílém, která byla vpravdě nejkrásnější a stála nejblíže, zašeptala:
"Nediv se tomu, co vás dnes potkalo, kapitáne. Jsme týřanské hradní panny a dlouhá, předlouhá léta trpíme za své prokletí. Neboť vždycky jen o půlnoci nabýváme na kratičkou chvilku vlastní lidské podoby, zatímco ostatní čas musíme trávit v hradní studni jako drobné rybky právě takových barev, které mají naše šaty…"
(O dvanácti vojácích a týřovských panenkách)
Proto Krok a jeho muži pozvání téhle víly krásné jako sen samozřejmě rádi přijali a přinejmenším tam i několik let zůstali. Zvláště když i ostatní polednice byly velice hezké, třebaže krásy své paní nedosahovaly.
Za tu dobu získal Krok nejen další moudrost, kterou pak slynul až do konce života. Během pobytu v lesním hrádku mu také krásná polednice povila tři dcery - hadačky, jejichž podivuhodné nadání si alespoň na konci příběhu připomeneme...
(Kterak přišel moudrý Krok k ještě moudřejším dcerám)
Tomu, kdo by snad nevěděl, co je to bazilišek, budiž řečeno, že je to nestvůra velice podivná. Hlavu nosí kohoutí - s velikým hřebenem a na tom hřebeni sedí zlatá korunka. Čtyři nohy a tělo má bazilišek jako ropucha a ocas dlouhý, šupinatý jako ještěr. Není divu, že na koho upře své žlutavé oko, ten ochromí na celém těle a nezřídka z toho i umře, neboť se nadýchá ohavného smradu, který netvor kolem sebe nepřetržitě šíří. Dodejme ještě, že se prý bazilišek může narodit jen z kulatého kohoutího vejce vysezeného ropuchou.
(O baziliškovi)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama